Tovaryš

K zimě patří zimák 🙂

„Triduum“ je latinské označení pro dobu tří dnů. Brzy nastane velikonoční triduum a tak jsem si vypůjčil latinu, abych označil svůj tréninkový prvek v objemové části sezony.

Už několikrát v minulosti jsem najížděl jarní objemy ve třech po sobě jdoucích dnech. Z logických důvodů to byl pátek plus víkend. Kilometráž se stupňovala a vrchol měla třetího dne. Nazýval jsem to minisoustředění, abych si dodal pocit účasti na skutečném soustředění.

Letos jsem se rozhodl, že z minisoustředění udělám triduum a zařadím tři za sebou tak, aby zátěž v každém triduu byly vyšší než v tom předchozím. V 19.týdnu, v „triduum secundus“ 🙂 se mi to podařilo, ale dost to bolelo. Třetí den jsem jel 130 km/ 328 min  a byl jsem vyždímaný jako citrón. Přesto jsem neskončil v křečích a nemusel jsem doma lézt po čtyřech, což je dobré znamení. Výkonnost se zvyšuje.

Počasí už lákalo vytáhnout jednici, ale zařekl jsem se, že k jarním objemům patří zimák a tak vytrvale kontroluji zástěrky a leštím blatníky (kecám).

🙂

19.týden – 328 km, 836 min

23.2. – 1.3.2015 – Daří se mi držet se plánu. Byl jsem v posilovně a pak už jen kolo.

Mám v plánu chodit do posilovny jen jedenkrát týdně a zbytek už trénink na kole. Začal březen a to je měsíc objemů. Mým záměrem je cyklus třech „třídenní“, kdy ve třech po sobě jdoucích dnech vyrážím na trénink tak, aby každý švih byl delší než ten předcházející. První třídenní mělo délku 128 min; 158 min a 222 min. V kilometrech to je 48/ 59/ 88. Další třídenní by mělo vygradovat něco přes 100 km a poslední kolem 130 km. Uvidíme, jak se mi to podaří dodržet. Záleží hlavně na vůli a počasí 🙂

První třídenní jsem celkem zvládl. Únava se stupňovala, ale ještě nedosáhla kritických hodnot. I třetí den jsem jel v pohodě a bez výrazné krize. Trochu tlačil zadek a pravé koleno zlobilo. Teď bude trochu času na odpočinek. Další tridium začne v pátek.

Sedmnáctý týden sezony byl ve znamení volna. Nebylo to úplné volno od sportu, ale trochu jsem přerušil pravidelný tréninkový rytmus, který se mi podařilo po Novém roce nasadit.

Vyrazil jsem s rodinou na pár dní do Jeseníků a doma jsem nechal kolo i posilovnu. Párkrát jsem se svezl na sjezdovkách. V loňském roce jsem se k nim vrátil po několika letech blbnutí na prkně, kdy jsem si ověřil platnost rčení, že „Starého psa novým kouskům nenaučíš“.

Po návratu z hor jsme pro změnu vyrazili na jiné hory a v pátek otestoval běžky. Nejsem zdatný běžkař, ale myslím, že účel to splnilo. Zapotil jsem se a příjemně unavil. Dvacet čtyři kilometrů a tři hodiny se v deníčku budou hezky vyjímat. Letos napadl sníh až někdy v únoru, tudíž jsem si běžek moc neužil.

Sobota už patřila kolu a dalším třem hodinám tréninku. Zatím jen v pomalém tempu, co tělo dovolí.