Konečně v pořádné skupině!
Sobota 12.3.2016 je ve znamení první letošní výpravy za cyklistikou. I když nejde o závod, má nádech výjimečnosti. V 8:00 h v Brandýse n.Labem startuje klasika Rytířov. Dlouho jsem si sliboval, že v rámci tréninku vyrazím do Prahy na nějakou dvoustovku. Pořád jsem se nemohl rozhoupat, ale konečně teď to vyšlo. Celý příspěvek
Sraz 6.2.2016 8:00 – kruhák Jižňák. No to je hezký. Tam to mám tak 200 km, to asi nedám.
„Tak co, dáme něco sami?“ ptám se. Kejve hlavou, že jo. Co nám taky zbývá, že?
Takže sraz zítra v deset před barákem? Opět kývání, že jo.
Jak ten čas letí! Ještě jsem nerozdejchal (a nevypotil) vánoční přecpávání se a už je konec ledna. Vánoční „minisoustředění“ je už pryč a já se ohlížím za prvním měsícem roku 2016.
Začal rok 2016, cyklistická sezona 2016 už běží dva měsíce. Celý příspěvek
Teplice n. Bečvou – Lázeňský dům Moravan
Všichni profíci po konci sezóny věnují nějaký čas rehabilitaci. I když já profík nejsem, rozhodl jsem se po nich opičit a ve volných říjnových dnech jsem se vydal do lázní Teplice nad Bečvou. Ubytování jsme měli zajištěné v lázeňském domě Moravan.
Hezký a čistý pokoj poskytoval dostatečné pohodlí. V jeho skříních jsme našli dva krásné bílé župany. Proč zdůrazňuji župany? Veškeré lázeňské procedury jsou umístěny v areálu hotelu a dá se na ně chodit v domácí obuvi a v županu. Na pokoji se převléknu do županu a na proceduře už jen svléknu župan a jsem připraven. Prostě pohodička!
Pobyt jsme zahájili dvouhodinovou návštěvou wellnes centra, kde bylo k disposici několik typů saun, vířivka a místnost pro odpočinek. Chvíli jsme se povalovali ve vířivce a pak postupně otestovali sauny. Infrasauna, vlhká sauna a suchá sauna. Nejsem žádný saunový matador, takže jsem to v saunách moc nepřeháněl. Jen se trochu prohřát a pak na lehátko do odpočinkové místnosti, to byla asi ta nejpříjemnější činnost.
Na každý den jsme měli připraveno několik procedur. Většinou uhličité koupele a masáže. Jak název napovídá, základ uhličitých koupelí spočívá v koupelí, tzv. že jste po krk ponoření v ve vodě nasycené oxidem uhličitým. Jak v té vodě ležíte, začnou se vám na těle usazovat bublinky až jste jimi celí pokrytí. Připadalo mi to, jako bych se koupal v minerálce. Po asi dvacetiminutové koupeli následoval zhruba stejně dlouhý odpočinek. Byl jsem zamotaný v prostěradle a v teplé dece. V polospánku jsem ležel na lehátku a užíval si nicnedělání.
Vířivka ve wellnes
Masáže byly různého typu a názvu: madagaskarská, klasická, brusinková, … Základem byla vždy masáž doplněná o nějaké vylepšení -nahřívání kameny, brusinkový zabal apod.
Masáže byly velmi příjemné. Aktuálně jsem sice neměl žádné potíže se zády, ale i tak mi prospěly. Přivedlo mě to na myšlenku, že bych v příští sezóně zařadil v rámci rehabilitace masáže nohou. Letos jsem zjistil, že mým velkým problémem je právě rehabilitace. Zatímco v dřívějších dobách jsem trénoval 5x týdne, teď už to nejsem schopen zvládat. Příčinou podle mně je právě pomalé odbourávání únavy. Zkusím masáže zařadit v jarním období, kdy najíždím objemy a na kole trávím opravdu hodně času.
Nevím, nakolik celý pobyt v Teplicích nad Bečvou zrelaxoval moje tělo, ale pro duši to bylo velice osvěžující. Nicnedělání, odpočinek a žádné starosti, to nabíjí energií a dává chuť na trénink do další sezony. Škoda jen, že v týdnu po návratu jsem chytil nějaké nachlazení a musel jsem zalehnout. Nic není dokonalé 🙂
Sezona 2015 už skončila a já se teď snažím zhodnotit, jestli byla úspěšná nebo neúspěšná. V prvé řadě by to chtělo ujasnit si, co je úspěch a co neúspěch.
Vezmu to postupně a zkusím posoudit jednotlivé části Celý příspěvek
Naštěstí ne konec světa, ale konec cyklistické sezony. V pořadí jedenáctá. Nejlepší formu jsem měl na konci září a první dva týdny v říjnu. Jezdilo se mi fantasticky. Průměrná rychlost atakovala hodnoty během roku nedostupné. Bylo jedno, jestli fouká nebo je bezvětří, stále jsem se cítil jako „king“. Teď už tahle opožděná výkonnost ustupuje. Rád bych věděl, čemu jsem za ni vděčil.
Myslím si, že hlavní příčinou byl srpen. Hodně závodů nahradilo trénink intenzit. Vyvrcholilo to víkendovým etapáčkém, kdy jsem i na závody jezdil po ose. Byl jsem po srpnu dost zničený. Po nutném odpočinku jsem začal pociťovat nástup podzimní formy. Škoda, že to nevyšlo na nějaký závod, jen na časovku. Ale i tak dobrý.
Do konce října zbývá už jen několik dní, během kterých bych rád v pohodovém tempu ještě pár kilometrů najel.
