Cyklistický seriál Moravský pohár pokračoval 27. 7. 2019 v Jeseníkách třináctým závodem. Šlo horský závod na Dlouhé Stráně.
Pro tento závod volím tradiční dopravu – po vlastní ose. Je to skoro sedmdesát kilometrů, ale po rovině. Příjemné rozjetí. A tréninkový přínos také není zanedbatelný.
Na cestu si dávám tři hodiny, to odpovídá pro mě poklidnému tempu. Ze Zábřeha jedu s cyklistou ze Svitav. Jede také na Dlouhé Stráně, ale po staré Uhlířské cestě. Nejede na závod. V poklidném tempu to příjemně ubíhá. Kecáme o právě probíhající TdF.
V Losinách potkáme jeho kámoše a v Loučné se oba odpojují. Oni míří na vrchol k větrníkům, já do Koutů na prezentaci v hotelu Dlouhé Stráně.
Start mé kategorie je ve 12:10. Mám více jak hodinu na odpočinutí a opětovné rozjetí.
Závod
Hned od startu se jede kaše na velkou. Chvíli visím, ale po pár stech metrech svěšuji nohy. Prostě to nejde. Hledám si svoje tempo, abych vydržel až nahoru. Kolem spodní nádrže mě dojede čelo z E-čka a pár ženských. Nejsem schopen nikoho hákovat. Takže se trápím, chvíli v sedle, chvíli ze sedla.
Cíl je tradičně u bufetu, kam dojíždím sám. Můj čas je 0:55, oficiální k dnešnímu dni neznám, ani umístění. Pokud jsem do dobře zaregistroval, měl bych být předposlední.
Cesta domů
Z Dlouhých Strání jsem sjel pod první zatáčku stoupání na Červenohorské sedlo. Měl jsem v plánu vyjet nahoru. U pramene jsem si nabral bidon, abych nevyschl a pokračoval jsem dál. Jenže po pár metrech se mi trochu otevřel výhled a já viděl tmavé mraky. Předpověď mluvila o přeháňkách a bouřkách. Otočil jsem to, neměl jsem chuť sjíždět z ČH sedla v dešti.
Do Šumperka se jede krásně, občas pár kapek. Co mi to kazí je vítr proti, který vydrží až domů. Jel jsem nějaké tři hodiny proti větru, bez krize, stále rovnoměrně. Moc dobrý pocit.
Shrnutí:
177 km z toho 13 km závodních
07:83 h z toho 0:55 h závodních