V okolí bydliště moc rovin nemám, ale pokud vykličkuji údolími a menšími kopci, dostanu se na okraj úrodné Hané, kde o roviny není nouze. Tímto okrajem jen prosvištím, při pohledu vpravo placka, vlevo kopce.
Začíná to v okolí Prostějova, někdy tam přijedu od Kostelce, někdy od Plumlova. Společným výchozím bodem všech variant je obec Smržice. Odtud už jen zhoupnutí přes Kaple (nebo Kapli?) a pak rychlodráha do Litovle, Loštic a přes „Vranku“ domů. A když Vám na těch otevřených rovinách foukne do zad, je to úplný elixír života, který se rozlévá po celém těle a naplňuje Vás uspokojením. Ovšem každá mince má rub a líc a pokud na rovinách fouká do zad, z Loštic fouká proti.
Je to pár let zpátky, kdy jsem tuhle trasu objevil. Zpočátku jsem to bral jako dlouhý trénink (cca 130km), ale dnes už ji považuji za standardní (spíše kratší) trasu, která je jetelná a bezproblémová. Na jaře potrápí, ale po zbytek sezony už potěší.
Letos hledám jak ji trochu protáhnou k metě cca 150km. Myslím, že zavítám do oblasti řeky Moravy a Litovelského Pomoraví a třeba tak budu mít v budoucnu novou standardní trasu 🙂