Zajímalo by někoho, co vlastně v RÚ Brandýs dělám? Dostávám docela fest do těla.
Procedury
Cílem mého pobytu v Rehabilitačním ústavu v Brandýse nad Orlicí bylo navrátit plnou pohyblivost mému rameni a lokti pravé ruky. Nevím, nakolik bude tento úkol splnitelný, protože chirurg mě upozornil, abych počítal s trvalými následky. Do Brandýsa jsem tak nastupoval s určitými obavami. Pohyblivost pravé ruky jsem měl dosti omezenou. Ruku jsem v lokti nemohl plně natáhnout, zůstávala pokrčená. Nemohl jsem ji ani moc ohnout. Stejně tak jsem měl omezený pohyb v rameni. Některé běžné úkony zůstávaly pro moji pravačku nedosažitelné. Nemohl jsem se s ní najíst, nemohl jsem si čistit zuby. Mohl jsem se sice poškrábat na nose, ale omýt si obličej už jsem nezvládl. Nedal jsem pravačku za hlavu ani za záda. Zkrátka a dobře, bylo co zlepšovat.
A co na mě brandýští lékaři aplikovali? Rehabilitační cvičení, vodoléčbu, elektroléčbu. Vezmu to na přeskáčku. Nejjednodušší byla elektroléčba. Měl/mám dvě procedury: biolampu a rebox.
Biolampa
Biolampa je určitá forma světla (snad polarizované světlo?), které podporuje hojení kůže. Do ústavu jsem nastupoval asi deset dní po operaci a jizva nebyla úplně vyhojená. A vyhojená jizva byla podmínkou pro využití vířivky.
Rebox
Druhou procedurou elektroléčby byl rebox. Princip spočívá v pouštění pulsů střídavého el. proudu (o kmitočtu přibližně 3 kHz) do zatuhlých svalů. Cílem je uvolnit je a vrátit jim vláčnost a měkkost. Aplikuje se pomocí hrotu, kterým se „opíchá“ příslušný sval. Je to trochu nepříjemná procedura. Každý dotek vyvolává pocit, jako by vás někdo píchnul ostrou jehlou nebo spálil. Není to ale přímo bolest, je to jen nepříjemné. Na mé předloktí to mělo dobrý vliv. Po sejmutí sádry jsem ho měl jako šutr, nyní už je povolené.
Vířivky
Mnohem příjemnější, ne-li vůbec nejpříjemnějšími procedurami byly ty vodoléčebné – vířivky. Chodil jsem na dvě. Jedna velká, celotělová. Je to klasická vířivka, do které se položíte a necháváte se omývat bublající a proudící vodou. Jediná chyba této procedury je v absenci šampaňského.
I druhá vodoléčebná procedura je vířivka. Malá, pouze na ruce. Sednete si před malou vanu, ponoříte do ní ruce téměř až po ramena. Trysky a proud opět omývají a masírují, hlavně předloktí. Je to příjemné, ale ne tak pohodlné jako velká vířivka.
Tak to jsou, dle mého názoru, podpůrné procedury. Účelem je uvolnit svalstvo a připravit na to hlavní: rozcvičování. O tom ale příště.