Sezona v plném proudu, „objížděči“ republiky vystřihávají jedno dvoukilo za druhým. Nezbývá, než abych i já se připojil svojí troškou do mlýna. Naplánoval jsem si první stokilometrovou trasu v sezoně (už slyším ten hurónský smích ve Znojmě) 🙂
O nic nejde, vyjel jsem do své oblíbené jarní destinace – Haná. Přes Konice do Drahanovic. Hodně zvlněný úsek, a pak po rovinách do Litovle, Loštic a domů. Trochu větru, trochu slunce. Hezký, trochu bolavý švih. Normálně bych se o tom nezmiňoval, ale ze švihu mi zůstal jeden zážitek. Příjemný.
Z Konice se vyjíždí směrem na Drahanovice do kopce. Nepříjemný kopec, dva schody 12%. Na vrcholu posledního mě předjel lesácký traktor. Paráda! Nadcházející úsek je otevřený a vítr fouká proti. Pojedu zadarmo. Skočil jsem mu do háku a liboval jsem si, jakou jsem měl kliku. Věděl jsem, že to dlouho nevydrží. Po rovince následovalo mírné klesání do vesnice a z vesnice kopec. Tam bude konečná.
Začíná výjezd z vesnice, zkouším se udržet v háku, ale asi v půlce kopce to musím vzdát. Svěšuji nohy a mávám na pozdrav traktoristovi. Opětuje mi pozdrav a já zpomaluji. K mému překvapení i traktor zpomaluje. Že by někam odbočoval? Tady ale není kam. Ne, on na mě čeká!!! To snad není možný! Mačkám se, a snažím se ho dojet. Čeká na mě na vrcholu kopce. Dojedu ho, můj tepák ukazuje číslo rovnající se maximu za sezonu, ale jsem tam! Traktor opět zvyšuje rychlost a já mám čas odpočinout a zklidnit svůj tep. Vstřebávám ten nezkutečný zážitek, kdy motoristé a cyklisté nejsou nepřátelé. Člověk za volantem udělal něco pro jiného člověka za řidítky. Svět je zase veselejší.
Velké díky neznámý traktoristo! Snad Ti to někdy nějaký cyklista za mě oplatí. A nebo někdo jiný.